Napojen

Tomáš Klus

EVzpomeň, jaks' očimaAsus2 dítěte
Ehleděl na letícíH ptáky,
Ejak krásné bylo být nAsus2a Světě
Es vědomím, že umíš Hto taky.
F#mDnes už nelétáš, neboAť okolí
F#mzmátlo Tě strachem, že pAády bolHí.
EZastav se, Čas nikam nAsus2espěchá,
Ejen Rozum nutí hoH k běhu.
EVěř však Ty, synuAsus2 Člověka,
Ežes' nedílná součástH příběhu.
F#mTy jsi já, jako já TebouA jsem,
F#mspolečná je nám plaAneta ZeHm.

ENičeho nelituj,
Asus2Život, co máš, je Tvůj,
Ežij a měj rád, Hco je.
ENechť Srdce se rozbijí
Asus2Láskou, tak přijmi ji.
ECítíš, jak jsi nHapojen,
Ejak jsi napojAsus2en.
EPřes všechny pochyby ŽHivot je krásný.
EJsi napojAsus2en
Ea Svět je Tvá továrna Hna sny.

ENebe až najde jas ve vodAsus2ní hladině,
Eaž Měsíc opře se Ho břeh
Ea padne Hvězda, zkus si přAsus2át jediné,
Eto aby dopadla Hdobře.
F#mZtiš se a poprvé k Sobě se Aobrať,
F#mbez zbraní a krve pAorazíš ObHra.
EObra, co založil DuhAsus2y stín,
Ekdyž před léty zotročHil Zem.
EA člověka Bůh ví proč zAsus2nejistil
Ev otázce, kdo vlastněH jsem.
F#mPoznej, že být je jeAdnoduché,
F#mucítíš klid, že vše Ajedno je DucHhem.